Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Hledá se prezident aneb není koho volit

Velice jsem snil o přímé volbě prezidenta. Měl jsem za to, že zvolení zákonodárci nejsou natolik kompetentní, aby určovali hlavu našeho státu, a že by prezidenta měli volit občané stejně jako ve Spojených státech.

Čeho jsem se dočkal? Politici vytvořili přísná pravidla, aby nemohl kandidovat každý a tím celá přímá volba pro mne ztrácí smysl. 3 kandidáty dohodili přímo poslanci zvolených stran a dalších 6 se tam dostalo díky podpisům na peticích. (nepředpokládám, že se do uzávěrky, která je za týden dostane i někdo další, ale kdo ví, dalšího kandidáta jen uvítám – takže podepisujte)

Nasbírat celých 50 tisíc podpisů je úkol pro organizovanou skupinu fanoušků, brigádníků nebo jiných skupin kolem kandidátů. Proč ale tato podmínka? Proč dát možnost kandidovat například Vladimíru Dlouhému, který za každý podpis nabízel 20 korun a nedát jej například Tomiu Okamurovi, který má “pouze” přes 40 tisíc podpisů a nikomu za podpisy neplatí? Nebyla by podmínka 10 tisíc podpisů standartnější a neměli bychom pak mnohem pestřejší výběr kandidátů?

Jediný volitelný kandidát byl pro mne Ladislav Jakl (díky jeho zdravě pravicovému pohledu a euroskeptismu), nyní však žádný Jaklovi podobný kandidát není na výběr.

A tak jsem se zamýšlel, koho budu volit a snažil se mezi kandidáty najít to úplně nejmenší zlo. Dobrým pomocníkem mi byla tato tabulka, protože mám pouze tři požadavky, aby byl prezident pravicový, aby byl alespoň trochu euroskeptický a nemuseli bychom se za něj stydět. Je tam někdo takový?

Vzal jsem to jednoduchou vylučovací metodou. A to tak, že jsem nejprve vyřadil levičáky. Začal jsem sociálním demokratem Jiřím Dienstbierem. Pak jsem škrtl Janu Bobošíkovou, ačkoliv je to jediná euroskeptička, tak je opravdu levicovější než celá ČSSD. A pak se dostal k Miloši Zemanovi, o kterém jsem hluboce přemýšlel, ale pak když na přednášce VŠE prohlásil, že jako nejlepší řešení mu přijde zvyšovat daně (ačkoliv nám stát přerozděluje už nyní 60% toho co vyděláme) a investovat namísto podnikatelů, kteří to údajně dělají špatně, tak jsem z tohoto prohlášení dostal skoro infarkt.

Pak jsem samozřejmě bez váhání zamítl oba bývalé členy KSČ Jana Fischera a Vladimíra Dlouhého. To jsou opravdu pánové, za které bych se na Hradě styděl už jen proto, že byli členy komunistické strany až do jejího rozpadu.

Musel jsem vyloučit i eurofanatičku Zuzanu Roithovou, eurofanatika Karla Schwarzenberga, který neumí pořádně česky a ze všech kandidátů ho považuji za nejméně reprezentativního.

Po důkladné selekci mi zůstal jen Přemysl Sobotka a Vladimír Franz.

Přemysla Sobotku jsem však musel vyloučit za jeho nešťastně slavný výrok, který naleznete na konci tohoto rozhovoru. Cituji: “Eurosocialismus zvítězí v celé Evropě, nebojte se, včetně Švýcarska.”

A zůstal tu jen Vladimír Franz, který by podepsal Lisabonskou smlouvu bez váhání, který se neřadí ani k levici ani k pravici, a který má velmi extravagantní vzhled. Řeknu Vám, to jsme to s tou přímou volbou prezidenta teda dopracovali.

Ladislav Výsmek je členem Svobodných a autor projektu NEdaním.cz

2 komentáře


  1. // Odpovědět

    Nechci být kverulant, ale dovolím si autorovi tohoto článku lidsky a přátelsky doporučit, aby se zkusil podívat trochu podrobněji na myšlenky a na program, který již léta a bez ohledu na to, kam fouká vítr, v nezměněné koncepci prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie – SPD, pod vedením Tomia Okamury. Já se cítím být vlastencem, nestyděl bych se říci ortodoxním. Mohl jsem žít v cizině, mohlo mi být všechno jedno, mohl jsem předstíratm jak jsem spokojený a že se mě nic netýká. Jak to dělá tolik ostatních lidí. Vrátil sem se do Čech, protože tady jsem doma. A není mi jedno, co se tady děje. I když jsem vlastně do nedávna, více než 15 let taky nedělal nic pro to, abych se tu měl líp, abych i já rozhodoval svým dílem o tom, co se bude dít. Prostě nikdy nebyl vhodný kandidát… A neuvědomoval jsem si, že tím vlastně jen pomůžu těm, kteří měli možnost udělat něco, aby bylo líp. A neudělali, spíš naopak. Prostě se neosvědčili. Až před pár lety jsem prostě přišel na to, že existuje hnutí , které hájí a prosazuje zájmy “obyčejných” lidí. Zájmy, které jsou i mými zájmy. Hnutí, které vede snad jediný politicky činný český vlastenec. A odvádí poctivou práci, skvělou práci! A především – hlavní myšlenkou je prosazení odpovědnosti politiků za to, co činí. Podle mě jediný nástroj k reálné změně k lepšímu. V globálním, širším pohledu. Protože ten, kdo je v podstatě nepostižitelný, vždycky bude hrabat pro sebe, ne pro ty, kterým by měl sloužit. Prosaďme společně opravdovou změnu k lepšímu. Držme spolu! Tomio Okamura – SPD!


  2. // Odpovědět

    …vím, že článek o volbách prezidentských už není aktuální. Ale vězte, že možnost volby máme téměř každý rok, a v letošním roce 2017 to bude volba velmi důležitá! Na každém z nás záleží!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *