Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Chcete více lesů? Nešetřete papírem!

Pokud jste si až dosud mysleli, že sběrem starého papíru nebo používáním obálek z recyklovaného papíru zabraňujete úbytku lesů, budete muset svůj názor poopravit. Je to totiž právě naopak, nevěříte?

Picture of Footbridge in the New Forest - Free Pictures - FreeFoto.com

Tak se zamyslete nad tím, jak souvisí například spotřeba chleba s rozlohou pšeničných polí? Když se zvýší spotřeba chleba, zvýší se cena mouky a pšenice. Zemědělci na to zareagují tak, že osejí více hektarů půdy pšenicí. Naopak, když poptávka po chlebu klesne, klesne poptávka po mouce a pšenici, klesne cena pšenice a zmenší se rozloha pšeničných polí.

Co platí pro spotřebu chleba a pšeničná pole, platí stejně tak i pro spotřebu papíru a rozlohu lesů. Většina stromů se pěstuje pro papír. Když klesne spotřeba papíru, klesne cena papíru a pěstování stromů se bude méně vyplácet. Sníží se počet vysazovaných stromů. Některé lesy mohou dokonce svým majitelům přinášet ztráty, takže nakonec zmizí a lesní půda se přemění například na stavební parcely nebo na jiná použití.

Ten kdo má rád lesy, by proto měl mít na paměti, že za velkou rozlohu lesů vděčíme velké spotřebě papírů a dřeva, nikoli naopak.

Lidé, kteří si myslí, že šetření papírem a dřevem udržuje velkou rozlohu lesů, se mýlí a jejich omyl pramení z toho, že považují lesy za panenský přírodní zdroj. To možná platí pro tropické pralesy. Ale naše lesy jsou kulturou, která za svou existenci vděčí právě hospodářskému růstu – spotřebě dřeva a poptávce po dřevu.

Vyšlo v knize Ekonomie (5. vydání), kterou napsal Robert Holman

Věděli jste, že mezi roky 1950 a 1994 vzrostla výměra lesů na světě ze 40,24 milionů na 43,04 milionů kilometrů čtverečních? (zdroj: Skeptický ochránce přírody: skutečný stav světa, od člena Greenpeace Bjorna Lomborga)

Doporučujeme také:

Labyrint mýtů – VIII. Odpad a recyklace

EU chce zakázat igelitky

Globální oteplování neexistuje

4 komentáře


  1. // Odpovědět

    Nevím, jestli je článek míněn jako recese. V případě, že to autor admin (kterého neznám) myslí vážně, tak bych mu rád doporučil, ať to zkusí. Vypěstovat pšenici je relativně snadné. Na podzim zasít, napřesrok v červenci posekat a prodat, kapitál se otočí za necelý rok, všechny práce s tím spojené jsou mechanizovány. Pokud by dobrodruh chtěl vydělat na dřevu jinak než pokácením cizího lesa, čili krádeží, tak ho čeká zhruba šedesát, sedmdesát let dlouhá doba (v případě našeho domácího smrku)od stavby oplocenky, zasázení sazenic, ručního ožínání malých stromků, ochrany před škůdci a vandaly, než bude moci dřevo zpeněžit. Přeji panu Robertovi Holmanovi mnoho úspěchů v podnikání, pokud je ho schopen. Pokud je to jen teoretik, tak chraň nás přírodo před jeho žáky.


    1. // Odpovědět

      Tak je to dlouhodobější investice. Jsou lidi co investují do zlata a drží ho několik desetiletí, proč by se nemohla vyplatit investice do stromů?

      A samozřejmě, existují druhy stromů, které se dají rychleji otáčet a investuje do nich mnoho Čechů např. Jan Bárta majitel extra.cz a epojisteni.cz vysázel teď mnoho stromů.


  2. // Odpovědět

    Původní článek byl o něčem jiném. Nevynáší pšenice ? Zasadíme les. Nevynáší lesy ? Budem sít pšenici. Z odborného (zemědělského) hlediska pro průměrného farmáře nesmysl. Tohle může ekonomicky fungovat jen u opravdu velkých rozloh v řádech desetitisíců hektarů. Rychlerostoucí dřeviny se sázejí ne na výrobu papíru, ale na palivo.


  3. // Odpovědět

    Tak to je hodně velký teoretický úlet:

    1) Les není něco, co by se dalo vypěstovat za rok, jako pšenice, řepka, kukuřice nebo jakákoli jiná zemědělská plodina. Mimochodem, docela by mě zajímalo, kde bere autor jistotu, že většina vytěženého dřeva se spotřebuje na výrobu papíru – nějaký ověřitelný zdroj by nebyl? To že je ten údaj v nějaké učebnici neznamená, že to je správně.

    2) šetření papírem patří spíše do škatulky “šetření zdroji” – tzn. stejně jako si nekoupím víc jídla, než dokážu zkonzumovat, protože zbytek by pro mě byl faktickou ztrátou, musel bych ho darovat nebo vyhodit, tak si přece nekoupím a nespotřebuju víc papíru jen proto, že prostě můžu, na to je papír pro jednotlivce příliš drahá záležitost.

    3) sběr/třídění starého papíru je ekonomicky výhodné nejen pro bezdomovce. Papír je totiž možné recyklovat několikrát.

    4) obalový materiál z recyklovaného papíru používám v případě, že je levnější, což většinou je, ne proto, že je to sluníčkové.

    Mimochodem, stavět ekonomický úspěch jenom na spotřebě, tak jak to předvádí Holman ve svých teoriích a např. Čína v praxi, to je taky dost švihlé. Ono totiž bez zdravého životního prostředí, tam kde se prostě nedá existovat, jsou mi všechny ekonomické teorie k prdu a jako člověk si to můžu jít tak leda hodit na nejbližší suchou větev.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *