Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Singapurský zdravotní a sociální systém

Singapur je podle indexu ekonomické svobody druhé ekonomicky nejsvobodnější místo na planetě. Díky tomu má vysoké HDP na jednotlivce, jednu z nejlepších zdravotních péčí na světě, dlouhodobě nízkou nezaměstnanost kolem 2-3% a stále pokračující ekonomický růst. The Economist Inteligence Unit dokonce označil Singapur jako zemi s vůbec nejvyšší kvalitou života na planetě.

Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že Singapur nemá žádné nerostné bohaství, je hustě osídlen, je obklopen chudými islámskými zeměmi Malajsií a Indonésií a dokonce musí z Malajsie dovážet vodu. Nebojí se otevřené imigrační politiky ani volného mezinárodního trhu.

Jak je tedy možné, že stát s takovými nevýhodami je stále úspěšnější a Česká republika, Evropská unie i USA jsou na tom ekonomicky stále hůře?

Nejvyšší položka českého rozpočtu je sociální systém a další dírou v české ekonomice je zdravotní systém.

V České republice to máme tak, že na zdravotní pojištění zaměstnanci přispívají 4,5% z hrubé mzdy + 9% za ně odvádí zaměstnavatel. U sociálního pojištění je to 6,5% z hrubé mzdy + 25% zaplatí zaměstnavatel. Celkem tyto systémy vyberou 45% z hrubé mzdy. To že to zaplatí zaměstavatel se projeví v tom, že nemůže zaměstnávat více lidí či nemůže investovat do rozvoje firmy.

V Singapuru tyto odvody také existují, ale jsou o 14% nižší. Občané musí povinně přispívat 31% svého platu na tyto účely, které ovšem zahrnují i spoření na vzdělání či bydlení.

Největší rozdíl je však ve způsobu přerozdělování. V České republice sociální a zdravotní odvody vyberou zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení a přerozdělí je. Ovšem v takovém systému existuje řada lidí, kteří zneužívají odvody jiných ve svůj prospěch. Například soustavně nezaměstnaní nebo lidé, kteří si zdraví sami poškozují drogami a spoléhají, že se o ně někdo zadarmo postará.

V Singapuru se vybrané peníze uloží na osobní účty, které zřídila vláda. Nemají tam tedy zdravotní a sociální pojištění, ale zdravotní a sociální spoření. Z těchto účtů následně platí svou zdravotní péči nebo žijí v případě nezaměstnanosti. Podle majetku, příjmu a kvality zdravotní péče stát ještě navíc přispívá na zdravotnictví ve státních nemocnicích, avšak stát z daní nepřispívá na podporu v nezaměstnanosti.

Neexistuje tam žádný průběžný důchodový systém (což je díky demografickému vývoji taková pyramidová hra), ale důchodem jednotlivce je zůstatek na jeho účtě, na který celý život odváděl peníze. Nedochází tedy k tomu, že by váš soused mohl zneužívat vaše odvody.

Netvrdím, že je systém na Singapuru dokonalý. Sociální a zdravotní systém na Novém Zélandu či v Austrálii jsou také velmi inspirativní, ale v každém případě jej hodnotím kladněji než-li ten český, kdy ani nedostaneme účtenku od lékaře a nevíme, kolik mu naše zdravotní pojišťovna zaplatila. Navíc ten 14% rozdíl v odvodech výrazně brzdí celou ekonomiku.

Ladislav Výsmek je členem Svobodných a autor projektu NEdaním.cz

Doporučujeme také:
Kam emigrovat: Singapur

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.