Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Proč mi vadí Auto*Mat

Pravděpodobně jste o něm slyšeli, známé sdružení Auto*Mat, které podporuje hezčí veřejné prostředí v centru Prahy, snaží se minimalizovat automobilovou dopravu ve prospěch té nemotorové a „Ladit veřejný prostor“, aby na veřejných prostranstvích bylo bezpečno, čisto a příjemně, případně i kulturně. Ono to vlastně nezní až tak špatně. Budeme se procházet po krásné a čistější Praze. Jenže jak už to bývá, i tato romanticky estetická představa má svůj háček.

Poprvé jsem se s podobnými aktivisty setkala na veřejné diskuzi o budoucnosti Václavského náměstí, zda se zavře pro automobily celé, nebo jak se s ním do budoucna naloží. Tenkrát jsem tam pomáhala rozdávat letáčky OSBIDu, sdružení, které je Auto*Matu častým oponentem. Jako první mě zarazilo chování některých přicházejících. Nečekala jsem ani moc výraznou přízeň. S kolegyní Petrou jsme se usmívaly na přicházející, nabízely letáčky, zdravily, přály hezký den. Oplátkou nám asi tak od třetiny aktivistů za dopravní omezení byly nadávky, ťukání na hlavu (asi že jsme uplně dementní), jednou přišlo i plivnutí na boty. Děkujeme, stačilo říct „Dobrý den, s letáčkem nesouhlasím.“ Korunu tomu nasadil pan Hudeček, který se na pěší zónu Václavského náměstí, toliko prolobbovanou, suverénně přisolil autem a nekompromisně zaparkoval ve sluníčkové zóně.
Toť bylo mé první setkání s milými odpůrci automobilové dopravy a také s tím, že pěší zóna a zákaz vjezdu asi platí jen pro někoho.
Při sledování různých akcí a nedávných uzavírek Smetanova nábřeží mě to začalo pěkně rozčilovat. Chodci sice chodili po silnici, měli krásný výhled na Pražský hrad, u stánku se snad dala pořídit i nějaká polévka, ale uskakování před jedoucími tramvajemi (a že ty nové jezdí opravdu tiše) a praskající doprava ve švech v okolních ulicích, kam se musela auta přesunout, opravdu nebyla nic moc.
Poslední akcí, které jsem se teda neúčastnila, bylo představení nové Auto*Matí vize 2025 (kam mimochodem prozřetelně zapomněli Svobodné pozvat – asi tušili nepříjemné dotazy). Dnes večer jsem si vygooglila její zestručněnou podobu a čekala jsem, co na mě zase vyskočí. Níže budu pár věcí citovat, co mě zrovna zaujme.
Nadřazený komunikační skelet uvnitř vnějšího okruhu musí být přehodnocen a jeho dostavba nesmí zvýšit celkovou kapacitu komunikací v širším centru Prahy (více viz kap. 4.8). Odvede-li se větší část dopravy z obytné ulice nebo městské třídy, je nezbytné původní koridor přestavět tak, aby ponechaná volná dopravní kapacita nevedla k dopravní indukci a opětovnému zvýšení počtu cest vykonaných v ulici autem (viz kap. 4.5).“
Zaprvé – přestavět původní koridor, aby se tam nekumulovala doprava – doufám, že si na to udělají svojí finanční sbírku. Zadruhé – Městské třídy a obytné ulice jsou všude po centru. Místní tam bydlí, podnikatelé podnikají. Když bude na tom „nadřazeném komunikačním skeletu“ nehoda, logicky lidé pojedou centrem. Nebo pojedou tudy, kudy chtějí. Pokud se ulice budou záměrně měnit tak, aby obsáhly menší počet aut, opět se tam utvoří kolony. Lidé městem nejezdí na okrasu, ale protože tam žijí nebo podnikají a násilně zredukované silnice jim to moc neulehčí.
„Vedlejší ulice v širším centru užívají historicky přežilé rozdělení prostoru, umožňující zejména zahlcení ulic parkujícími auty, s negativními důsledky na bezpečnost při přecházení a komfort bezmotorových uživatelů obecně.“
– Pokud vím, v centru jsou už dnes na většině míst modré zóny. Což by mělo znamenat, že na nich budou parkovat jen lidé, kteří mají kartu na modrou zónu v dané oblasti. Takže opět – místní obyvatelé, zaměstnanci, podnikatelé. Pokud se parkovací místa v těchto ulicích dají pryč, parkování se ztíží jinde a místní opět poděkují.
Co se týká bezpečnosti a komfortu bezmotorových cestujících – už párkrát mě na ulici málem srazil cyklista, co si to jel vesele po chodníku a kličkoval mezi lidmi, takže ono to nebude jen o zlých autech. Chodci mají užívat přechodu a rozhlížet se. A komfort bezmotorových uživatelů – silnice je o kompromisech. Cyklista má na ní často svůj pruh, když ne, řidiči jsou na něj zvyklí, i když občas brzdí dopravu, nebo někde nečekaně vystřelí jak motorkář, až se ho začínající řidič lekne. Nevidím důvod, proč je zvýhodňovat na úkor druhých. Na silnici své místo mají a funguje to. Když chci jako cyklista větší bezpečí a komfort, mohu si ho užít i na cyklotrasách podél Vltavy, v zeleni a podobně.
Dále navrhujeme investovat řádově procento do umění ve veřejném prostoru (kap. 4.7)“
– Umění ano. Dotovat ne. Na Andělu jsou pouliční kapelníci, už pár měsíců. Když pominu to, že vždy když tam jdu, hrají pořád to samé, dá se to i poslouchat a v bedničce mají obvykle docela dost mincí. Očividně jim to vynáší, jsou tam často a zdá se i celkem spokojeni. Když je umění oblíbené, divák si za něj rád zaplatí. Koupí dílo, hodí do kasičky, přispěje. Když ne, asi není od kolemjdoucích žádoucí, tudíž nevidím důvod, proč dotovat o co není zájem.
Škála opatření je ale mnohem širší a zahrnuje také snížení závislosti na používání automobilu v širším centru (opět kap. 4.15), zefektivnění užívání automobilů (4.13), zkvalitnění veřejných prostranství (4.5) a v neposlední řadě majetkovou a bytovou politiku města zajišťující, aby nízkopříjmové skupiny obyvatel nebyly vytlačeny na periferie špatně obsloužené veřejnou dopravou (4.17).“
– Moc si tuhle tezi nedovedu představit. Město má tedy pronajímat levněji byty? Z vlastní zkušenosti – po nájemnících je často potřeba byty upravovat a rekonstruovat, aby si ho opět někdo pronajal. Provoz a údržba domu taky něco stojí. Nájmy městských bytů mi nepřijdou tak nastřelené jako nájmy soukromých bytů v centru – a město by šlo samo proti sobě, kdyby na nájmech něco málo nevydělalo. Takže mi moc není jasné, jak tohle realizovat. Že by někde zase číhala dotace? Ale pravda, na jejich obranu, třeba se to v té nezkrácené verzi textu nějak rozebere. Na tu už nemám sílu.
Praha se svým 2% podílem cyklodopravy zatím dostatečně nevyužívá jejích možností. Cyklistická doprava je přitom kromě jiných přínosů (zdravotní prevence, minimální emise) pro město zhruba o řád levnější než investice do automobilové i veřejné dopravy.“
– Ať si na kole jezdí kdo chce. Já na kole jezdit po Praze prostě nebudu. I protože jsem líná. No a co. Je to moje volba. A kdo chce, ať si jezdí. Cyklistická doprava je pro město samozřejmě levnější. A nevidím důvod, proč by město nemohla stát ještě méně. A navíc – řidič auta aspoň platí docela vysoké spotřební daně na benzínu, parkovací karty apod. – za to by se mu mohla aspoň nějaká silnice opravit. Cyklista neplatí nic.
„Investice do osvěty, vzdělávání a výchovy se může pro město jevit jako těžko uchopitelná, současně se ale nejvíc vyplatí.“
– Tak díky, že mi někdo vysvětlí, co je pro mě vlastně dobré. A ještě to zaplatím z daní. Tohle mě vždycky namíchne nejvíc.
Na internetu je k nahlédnutí mimo jiné i spousta projektových obrázků některých pražských lokalit, jak by vypadaly dle představ Auto*Matu. Nemůžu říct, že by nebyly líbivé. Jen jak poznamenal jeden můj facebookový přítel – kam se ta auta přesunula? Zabírají místo jiným rezidentům ve vedlejších ulicích, majitelé je ze zoufalství prodali, nebo se prostě vypařila?
Závěrem jsem se neopomněla podívat, kým je celé sdružení financováno. Dle výroční zprávy z roku 2012 se dozvíme, že je dotováno z velké části městem. Takže obyčejnými lidmi z daní. Mimo sponzorské dary a financí z prodeje předmětů, proti kterým nemám nejmenší, přidala do společné kasičky mimo jiné i Evropská komise. Takže další peníze z našich daní. Dotace z EU mě mimochodem vážně nepřekvapila, tam vždycky vědí, co je pro občany nejlepší.
Činnosti sdružení Auto*Mat jsou jistě pro různé lidi správné a záslužné. Respektive jsou správné pro některé lidi a ti ostatní by měli držet huby a platit. Tak mi to přijde. Nevidím důvod, proč masivně protěžovat cyklodopravu, omezovat auta ve městech a ještě přesvědčovat lidi za jejich peníze, že je to správné. Ať si každý vybere, jestli jezdit autem, na kole, na býku nebo na koštěti.
Tereza Sladkovská je členkou Svobodných, vyšlo na http://terezasladkovska.blog.cz/1406/proc-me-stve-auto-mat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *