Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Logan LaPante: O vzdělávacím systému a hackschoolingu

Poslechněte si příběh mladého studenta, kterého rodiče nesvěřili žádné státní instituci, aby ho vzdělávala. Dokonce jej nesvěřili ani do soukromé školy, která by musela splňovat státní akreditace. Rozhodli se, vzdělávat svého syna sami a jít novou cestou – cestou svobody. O svobodě učení a hackschoolingu tento mladý muž mluví 11 minut a stojí za to! Dokázali byste takhle mluvit v jeho věku?

Logan LaPante byl už v mladém věku pozván, aby přednášek na TEDx, kde jeho video vidělo téměř 6 milionů lidí (originál zde). Tvrdí, že ho tzv. hackschooling (svoboda učení) dělá skutečně šťastným. Učí se jen to, co ho skutečně zajímá, baví a dokáže ve svém životě zhodnotit. Mimo jiné tráví jeden den v týdnu ve firmě, takže se už odmalička dostává do styku s korporátním myšlením. Naopak jiný den v týdnu tráví celý v přírodě, kdy jak sám tvrdí, dochází ke spirituálnímu napojení a jeho duchovnímu vzdělání, které západní kultura trochu zanedbává.

Jeho rodiče nepotřebují, aby mu vzdělání platili ostatní lidé z daní, ale přesto v tomto systému musí daně odvádět na vzdělávání jiných dětí, které si zvolili chodit do veřejných škol. Proč tato nespravedlnost musí nastávat?

Já když poprvé slyšel o projektech svobody učení, tak jsem byl také skeptický a měl strach, že úroveň vzdělání bude upadat. Ale když vidím tohoto chlapce a další příklady úspěšných lidí, které uvedeme v dalších článcích, pak musím souhlasit, že to má mnohé do sebe.

Proč se ve škole učíme z paměti tolik zbytečných informací? Abychom trénovali mozek? To přece můžeme i studiem praktických věcí nebo specializováním se na určitý obor. Dnešní školy jsou jak stroje na výrobu poslušných zaměstnanců, kteří budou poslouchat co se jim řekne a důsledně plnit úkoly. Nikoho však nezajímá, že děti tam nejsou šťastné. Že si jdou zpravidla pro vysvědčení, maturitu či diplom, ale praktické dovednosti se musí naučit mimo školu. 95% znalostí, které získají ve škole nikdy nevyužijí. Proč tam tedy někteří tráví téměř dvě desetiletí?

Motivací jsou právě diplomy, které každým rokem ztrácí své jméno, protože jsou velmi inflační. Další motivací mohou být daňové úlevy nebo prodloužení si mládí, kdy se člověk o sebe nemusí starat a spoléhá na rodiče. Toto jsou však zvrácené motivace. Člověk by měl studovat, aby vydělal více peněz, byl šťastný nebo protože ho to baví. Pokud se v tomto nenacházíte, zkuste se zamyslet nad změnou a zkuste myslet i na své děti.

Klíčová slova: svoboda učení, hackschooling, TEDx, video, vzdělávání

Podívejte se také na:

Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus potřetí: soukromé školství ve Velké Británii

Erica Goldson: Zde stojím

Předčasné opuštění školního systému

2 komentáře


  1. // Odpovědět

    Podle me je nezbytne verejne skolstvi zprivatizovat.
    To by mel byt dostatecny impuls pro to, aby odlisil skoly s pridanou hodnotou od tech, ktere jen spotrebovavaji prostredky.

    Primarne se zameruji na terciarni vzdelavani.
    Vysoka skola si muze zajistit financovani zakladnim vyzkumem (patenty), aplikovanym vyzkumem (firemni inkubatory) a skolnym. O dostupnost uverovych produktu umoznujicich studium i socialne slabsim avsak nadanym studentum se hrave postara soukromy sektor.

    U sekundardniho vzdelavani by privatizaci doslo k racionalizaci vzdelavani a k navazani uzsi spoluprace se soukromym sektorem.

    Primarni vzdelavani povazuji za nejkritictejsi pro budouci vyvoj ditete, proto bych tuto oblast jeste otevrel sirsi diskusi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *