Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Kam emigrovat: Švýcarsko

Švýcarsko se dlouhodobě řadí mezi 5 ekonomicky nejsvobodnějších zemí světa a do první desítky v indexu osobního rozvoje (HDI). V Evropě je to země s nejvíce rozvinutou ekonomikou a politická moc je zde decentralizována do malých lépe kontrolovatelných celků. Pokud nechcete opouštět Evropu, pak může být Švýcarsko tou nejlepší volbou.

Počet obyvatel    8 000 000      
Úřední jazyky    Němčina, francouzština,
italština, rétorománština
Měna    Švýcarský frank (CHF)
HDP per capita    44 452 USD (PPP)
Sousední země    Francie, Něměcko, Rakousko,
Itálie, Lichtenštejnsko
Kultura    Západoevropská

 

Představení

Když se řekne Švýcarsko, většině lidí se vybaví příroda, lyžování, čokoláda, banky nebo švýcarský nožík. Švýcarsko je však také velmi starou decentralizovanou demokracií, svobodnou ekonomikou a osobitým „národem vzešlým z vůle“. Z historických důvodů se Švýcarsku říká konfederace (confoedaratio helvetico), ale dnes je federací 26 kantonů, kde dvě třetiny obyvatel mluví německy, pětina francouzsky a jeden kanton italsky, pro ostatní obyvatele je prvním jazykem nějaký jiný jazyk (např. angličtina), pouhá polovina procenta Švýcarů má jako svůj první jazyk rétorománštinu.

Ekonomická svoboda

Švýcarsko je jednou z nejsvobodnějších ekonomik na světě. V Indexu ekonomické svobody, který tradičně zveřejňuje Heritage Foundation, se pro rok 2013 nachází na pátém místě a uzavírá skupinu svobodných států, poté už následují země „převážně svobodné“. Ostatní země v regionu poráží Švýcarsko na hlavu, nejbližší evropská země je Dánsko, které zaostává o plných pět bodů.

Hlavní zbraní švýcarské ekonomiky jsou důsledné dodržování vlastnických práv, otevřenost trhů, liberální ekonomika (nezaměstnanost je pod pěti procenty) a dobrá měnová politika (naměřená inflace za rok 2012 byla pouze 0,2 %).

Brzdou švýcarské ekonomiky je poměrně rozrostlá vláda. Jednak jsou v tomto ohledu Švýcaři ale výrazně lepší než kterákoliv jiná „západoevropská“ země a jednak přijali důrazná opatření, aby tento trend zvrátili.

Maximální sazby DPFO, DPPO i DPH je daná federální ústavou, kterou je velmi obtížné změnit (více v kapitole politická svoboda). Ústavou daná maxima jsou: 11,5 % pro fyzické osoby, 8,5 % pro právnické osoby a maximálně 6,5 % DPH ve standardní sazbě (minimálně 2 % ve snížené). Tato maxima platí pro federální parlament, kantonální a lokální mohou uvalovat přímé daně, avšak nesmí uvalovat daně nepřímé. Tím pádem je švýcarská DPH několikanásobně nižší než ve všech státech EU, kde její minimální sazba je 15 % (a tu má pouze Lucembursko).

Dalším opatřením je dluhová brzda, která platí od roku 2002. Švýcaři mají ve federální ústavě zákaz dlouhodobě deficitních rozpočtů, který dodržují. Od této chvíle klesl veřejný dluh z 57 % HDP na 40 % HDP – a tak se stalo v období, kdy veřejné finance ostatních evropských států doslova explodovaly.

Ekonomické svobodě též výrazně pomáhá konkurence jurisdikcí. Všech 26 kantonů provádí svébytnou daňovou a hospodářskou politiku, kantony si konkurují i v regulacích. Tato konkurence do značné míry probíhá i uvnitř kantonů samotných. Přestože lze najít kantony (především ve francouzské části), kde je daňové zatížení značné (až 41,5 % pro fyzické osoby a až 24 % pro právnické osoby), celková daňová kvóta je více než o čtvrtinu nižší než v ČR.

V poslední době čelí Švýcarsko neuvěřitelnému nátlaku Spojených států, Německa a dalších zemí, aby poskytovalo tamním vládám údaje o klientech svých bank.

Protože Švýcarsko není členem EU ani Evropského hospodářského prostoru, bruselská regulační mánie se ho nijak netýká.

Zdravotnictví, školství, důchod, podpora v nezaměstnanosti

Školní docházka je povinná na obou stupních základní školy, tj. 9 let. Školství jinak patří do pravomoci kantonů, takže se např. výukové plány, ale i délky jednotlivých školních stupňů, kanton od kantonu liší. Na všech stupních existují soukromé i veřejné školy.

Švýcarské školství je hodnoceno jako jedno z nejlepších na světě. 113 laureátů Nobelových cen bylo se Švýcarským nějakým způsobem spjato.

Zajímavostí je, že ačkoliv zdejší dialekt hovorové němčiny je prakticky nesrozumitelný i pro rodilé Němce (a švýcarské filmy musí v Německu běžet s titulky), ve školách se mluví tak perfektní spisovnou němčinou, jakou se leckdy nemluví ani v Německu.

Každý rezident si musí uzavřít povinné zdravotní pojištění (v průměru zhruba 350 franků měsíčně pro dospělého). Pojišťovna ho musí přijmout, nezávisle na jeho věku a zdravotním stavu. Dodatečné pojištění funguje na tržní bázi.

Švýcarské důchodové spoření je založeno na třech pilířích. Povinné příspěvky do prvního a druhého pilíře znamenají náklad 7–18 % z hrubé mzdy. Věk odchodu do důchodu je 65 let pro může a 64 let pro ženy.

Politická svoboda

Švýcarsko patří mezi nejsvobodnější země na světě. Svoboda politických názorů i vyznání není nijak omezena, podle nového dodatku ústavy se ale nesmí stavět minarety. Švýcarsko je známo jako neutrální země, do OSN vstoupilo teprve v roce 2002. Je členem EFTA, ale na rozdíl od ostatních členů tohoto sdružení není členem Evropského hospodářského prostoru.

Švýcaři disponují lidovou armádou, doslova v každém domě je puška. Neúčastní se militaristických operací v zahraničí, ale často se účastní mírotvorných misí. Stále zde existuje minimálně půlroční povinná vojenská služba.

Jak již bylo zmíněno, velkou výhodou Švýcarska je jeho decentralizovanost a konkurence jurisdikcí. Dobré nápady se šíří, hloupým nápadům se dá poměrně levně utéci přestěhováním do vedlejšího kantonu.

Silnou pákou proti zvůli politiků je jednak samotná ústava, jejíž změna vyžaduje tzv. dvojitou většinu (většinu federální populace a většinu ve většině kantonů). Švýcaři také hojně využívají lidové veto – lidé mohou referendem vetovat již přijatý zákon – a lidovou iniciativu – lidé mohou navrhovat vlastní nové zákony, pokud se k tomu parlament nemá. Toto probíhá na všech úrovních státní správy. Systém švýcarských referend je starý, vyzkoušený a propracovaný.

Podnebí

Švýcarské klima by našince nemělo příliš překvapit, tomu českému se velmi podobá. Na rozdíl od Česka má ale Švýcarsko veliké hory a jim odpovídající ledovcové klima a také v podstatě středomořský jih země. V podstatě každý si zde přijde na své.

Proces imigrace

Švýcarsko je členem Schengenu a bilaterálními smlouvami s Evropskou unií má pokryty všechny čtyři svobody vnitřního trhu, tj. svobodu služeb, zboží, lidí a kapitálu. Tříměsíční pobyt lze absolvovat bez jakýchkoliv omezení, pro případný delší pobyt je nutno zažádat v příslušném kantonu o povolení k pobytu. Švýcarsko je velmi blízko, dá se tam bez problémů dojet autem, vlakem, autobusem, teoreticky je možné využít i leteckou dopravu.

Zajímavosti

Švýcaři jsou hrdí na svoje tradice i na svůj pořádek a oboje si bedlivě hlídají. Na imigranty se Švýcaři dívají trochu skrz prsty, a pokud děláte nějakým způsobem nepořádek, se zlou se potážete.

V některých obcích je dodnes možno vidět hlasování shromážděním všech lidí na náměstí.

Shrnutí

+ rozvinutý volný trh
+ bohatá země
+ kultura, vzdálenost
– obtížné zapadnutí do společnosti

Vyšlo na: KamEmigrovat.cz

Doporučujeme také články týkající se Švýcarska:

– Zdravotnictví bez ministra

– Zvýšení DPH: rozdíl mezi námi a Švýcarskem

– Martin Pánek: Daňová konkurence

– Švýcarské řešení

– EFTA je lepší než EU

2 komentáře


  1. // Odpovědět

    Vcelku to souhlasí- jsou tam ještě detaily ale na to,aby to člověk poznal,tam musí žít několik let.


    1. // Odpovědět

      Prosím, pane Pelante, rád bych věděl více. Mohl bych Vás požádat o dodatečné informace?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *