Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Kam emigrovat: Singapur

Singapur je v indexu ekonomické svobody na druhém místě podle obou institutů, které tuto svobodu měří. Je to země, která zbohatla díky obchodu a dokonce musí dovážet pitnou vodu. Je živoucím důkazem, že není potřeba výroba, ale především dobrovolná směna, aby došlo ke zbohatnutí celé společnosti ve státě. Doporučujeme také článek Singapurský zdravotní a sociální systém, kde je možno načerpat spousty inspirace pro Evropu.

Počet obyvatel    5 183 700

   

Úřední jazyky    angličtina, majalština,
čínština, tamilština
Měna    Singapurský dolar (SGD)
HDP per capita    59 710 USD (PPP)
Sousední země    Malajsie, Indonésie
Kultura    Východní + mix

 

Představení

Singapur je městský stát ležící na rovníku, který z jedné strany obklopuje Jihočínské a z druhé Andamanské moře. Je jedním ze čtyř asijských tygrů a v žebříčcích HDP per capita se objevuje na třetím až pátém místě, přičemž HDP na hlavu je zde více než dvakrát vyšší než v ČR. Singapur patří již od dob koloniální Anglie k asijským centrům obchodu s jedním z největších přístavů na světě.

Ekonomická svoboda

Singapur tradičně spadá mezi ekonomicky nejsvobodnější země. V žebříčku Heritage foundation se stabilně umisťuje na druhém místě hned za Hongkongem. Největším ekonomickým lákadlem jsou minimální daně z příjmu fyzických osob (viz tabulka níže). Jelikož tabulka na první pohled může vypadat zmateně, ilustrujme příkladem. Mediánová mzda činí v Singapuru zhruba 3 200 SGD měsíčně, to odpovídá ročnímu příjmu 38 400 SGD (pro představu 1 SGD = 15,70 Kč). Z prvních 20 000 SGD se neplatí žádná daň, z následujících 10 000 se platí 200 dolarů a ze zbývajících 8 400 je třeba zaplatit 294 dolarů. Celkem tedy při ročním příjmu 38 400 dolarů zaměstnanec na dani zaplatí 494 dolarů, tj. efektivně cca 1,2 procenta. Pro průměrnou mzdu 4 300 dolarů měsíčně dosahuje efektivní daňová sazba 2,6 procent.

DPPO DPFO
Daň ze zisků do 300 000 SGD    8,5 % Daň z prvních 20 000 SGD    0 %
Daň ze zisků nad 300 000 SGD    17 % Daň z dalších 10 000 SGD    2 %
Daň z kapitálových zisků    0 % Daň z dalších 10 000 SGD    3,5 %
Daň z dividend    0 % Daň z dalších 40 000 SGD    7 %
Daň ze zisku v zahraničí nepřeneseného do Singapuru    0 % Daň z dalších 40 000 SGD    11,5 %
Daň ze zisku v zahraničí přeneseného do Singapuru    0 – 17 % Daň z dalších 40 000 SGD    15 %
Daň z dalších 40 000 SGD    17 %
Daň z dalších 120 000 SGD    18 %
Daň z dalších 320 000 SGD    20 %
Daň z kapitálových zisků    0 %
Daň z dividend    0 %
Daň ze zisku v zahraničí    0 %

Daň z příjmu právnických osob je v Singapuru ve srovnání s Českou republikou resp. Evropskou unií opět příznivější. Prvních 300 000 dolarů je zdaněno 8,5 procenty a zisk nad 300 000 SGD je zdaněn 17 procenty. Ačkoliv firemní daně jsou v Singapuru příznivější (především pro drobné podnikatele), nelze říct, že by se jednalo o daňový ráj. Na druhou stranu EU znepříjemňuje daňovou optimalizace skrz mateřské firmy v daňových rájích do obrovské míry, těžko si představit, že by něco podobného existovalo i v Singapuru.

Daň z nemovitosti se vypočítává z tržní ceny nájemného a je povinen ji zaplatit každý vlastník nemovitosti (i když nemovitost nepronajímá). Daňová sazba se pohybuje mezi 0-6,5 procenty ročního tržního nájmu. (Např. dvoupokojový byt s tržním nájmem 2 500 dolarů měsíčně je předmětem 960 dolarové roční daně.)

Fandové motorismu jistě nebudou nadšeni drakonickými daněmi uvalenými na automobily. Koupě a provoz automobilu je zatížen několika poplatky a clem. Celková cena vozidla se vypočítá následovně: Pořizovací cena auta + registrační poplatek (1 000 SGD) + silniční daň + certifikát vlastnictví automobilu* + další registrační poplatek (140% tržní ceny) + clo (31% tržní ceny). Auta jsou v Singapuru tedy kvůli vládním regulacím extrémně drahá. Řešením může být firemní vůz nebo používání auta registrovaného v cizí zemi (např. v ČR).

* Vláda omezuje množství aut ve městě. Každý měsíc je tedy uvolněn jen určitý počet certifikátů, na jejichž základě si jeho vlastník smí přihlásit auto. Certifikáty vláda draží v aukci.

Daň z přidané hodnoty činí 7 procent a je uvalena na většinu zboží a služeb (výjimku tvoří např. finanční služby, které jsou od DPH osvobozeny). Oproti DPH v ČR je na tom Singapur opět výrazně lépe. Jako poslední zmíníme cla, kterými je zatížen benzín, alkohol a tabák – cla tedy tvoří takovou obdobu spotřební daně u nás. Přehled cel je k dispozici zde. Ve snaze zabránit „daňovým únikům“ při tankování benzínu v sousední Malajsii platí groteskní nařízení, že každé auto přejíždějící hranici ze Singapuru musí mít alespoň půl nádrže plné, jinak řidiči hrozí pokuta asi 500 dolarů. Na druhou stranu v Singapuru existuje efektivní a dostupná síť MHD a taxi.

Daňová politika Singapuru je tedy poněkud nesourodá. Ačkoliv vláda se snaží nepřekážet zaměstnancům a podnikatelům, ráda řídí život veřejnosti uvalováním daní na vybraná odvětví (automobily, alkohol, cigarety). Celkový trend není jednoduché vypozorovat, zatímco DPH od roku 2003 vzrostlo o tři procentní body, daně z příjmu fyzických a právnických osob v nejvyšších kategoriích klesaly. Daňová progrese také jistě nabízí zajímavou možnost daně optimalizovat, ať už si za to čtenář dosadí cokoliv.

Zdravotnictví, školství, důchod, podpora v nezaměstnanosti

Tolik tedy daně. Bohužel singapurská vláda považuje svoje občany za nezodpovědné a tak jim vytvořila čtyři účty, na které musí povinně přispívat 31 procenty svého platu. První účet slouží pro pojištění, vzdělání atp., druhý účet pro výdaje na zdravotnictví a třetí pro spoření na důchod. Na čtvrtý účet se přelijí peníze z prvního a třetího při dosažení určitého věku. Vláda garantuje čtyřprocentní úročení všech těchto účtů, na prvních 60 000 dolarů pak dokonce pětiprocentní. Samotný výběr z účtů je poměrně složitý a lze s ním začít až s dosažením 55 let. Na rozdíl od systému v ČR jsou tyto účty navázány na daného jedince a ten je následně pro sebe a své příbuzné využívá při platbách za vzdělání, zdravotnictví či pojištění. Zbytek peněz jedinec používá jako svůj důchod (od státu žádný důchod nedostává).

Ačkoliv se rozhodně z pohledu liberála nejedná o dokonalý systém, oproti tomu českému značné výhody. Především jedinec má vždy k dispozici pouze svoje úspory, nikomu nepřispívá a nikdo nepřispívá jemu. Neexistuje zde ani žádný průběžný důchodový systém, kdy zaměstnanci 30 let platí a nakonec dostanou tabulkový důchod, který má hodnotu zlomku toho, co naspořili. Samozřejmě role státu může náhle narůst a tyto účty mohou být zestátněny, zatím tomu ale nic nenasvědčuje.

Ve státních nemocnicích se poměrně složitou metodou vypočítává účast státu při platbě (ta činní 40-80% v závislosti na kvalitě péče, příjmu a majetku. U nejchudších obyvatel činí míra státní účasti 100%.). Podíl státních výdajů na všech zdravotních výdajích činní 31%, ve městě je celkem 10 státních a 13 soukromých nemocnic. Singapur má jednu z nejlepších zdravotních péčí na světě. Singapurská vláda klade velký důraz na lidský kapitál, a tak je vzdělávání opět kombinací soukromého a státního. Nezaměstnaným stát neplatí žádnou podporu v nezaměstnanosti, v případě ztráty zaměstnání ji mohou čerpat ze zmíněných spořicích účtů. Míra nezaměstnanosti se pohybuje mezi 1 a 3 procenty.

Politická svoboda

Zatímco ekonomická svoboda je v Singapuru prakticky nejlepší na světě, s politickou svobodou to není tak slavné. Singapur se odtrhl (resp. byl vyloučen) od Malajsie v roce 1965 a od té doby vládne zemi jedna strana – People’s Action Party (PAP). Ačkoliv de iure je země parlamentní demokracií, nezávislí pozorovatelé Singapur zařazují na pomezí autoritářského a demokratického režimu. Navzdory tomu je v Singapuru podle Světové banky minimální míra korupce a vysoká vláda práva a efektivita vlády.

Jestliže Singapurská vláda nemá ráda auta, pak její postoj k drogám lze označit za vyloženě nenávistný. Spotřeba, držení, výroba a pašování drog v jakémkoliv množství je nelegální. Za porušení hrozí tresty od několika ran rákoskou až po trest smrti. Od určitého množství drogy je trest smrti nevyhnutelný (např. 100 gramů kanabis, 30 gramů kokainu nebo 15 gramů heroinu). Inu, za drogami do Singapuru určitě ne.

Podnebí

Pro obyvatele střední Evropy může být klima v Singapuru přinejmenším poněkud nezvyklé. Tropické podnebí je známé vysokou vlhkostí (v Singapuru v průměru 84% vlhkost oproti 70% v ČR) společně s četnými srážkami (2 300 mm za rok oproti 500 mm za rok v Praze). Na druhou stranu srážky jsou vydatné a krátkodobějšího charakteru. Průměrná teplota se v Singapuru pohybuje mezi 25 a 31 stupni. Milovníci tepla a léta si Singapur užijí rozhodně více než vášniví lyžaři.

Proces imigrace

Česká republika má se Singapurem bezvízový styk (pro cesty do 90 dní).  V případě, že se rozhodnete zemi si před emigrací prohlédnout, není třeba žádné velké zařizování. Singapur ale není hned za bukem, let tam trvá zhruba 12 hodin. Pravidelnější cestování do vlasti je tedy spíše vyloučené.

Typ pracovního povolení se liší v závislosti na výšce platu, obecně platí, že čím vyšší plat, tím snadnější je získat pracovní povolení, jelikož Singapurská vláda se snaží přilákat talentované a zkušené jedince. Přesto by podle webu expatsingapore.com neměl být problém získat pracovní povolení pro nikoho.

Po dvou letech práce v Singapuru existuje možnost zažádat si o občanství a trvalý pobyt.

Zajímavosti

Již samotné čtyři oficiální jazyky Singapuru napovídají, že se jedná o zemi značně multikulturní. Není ale třeba se bát, angličtina je hlavním jazykem, kterým komunikují úřady, vláda i lidé mezi sebou. Etnicky tvoří tři čtvrtiny obyvatel Číňané, Malajci čítají 13 %, Indové 10 % a o zbylá procenta se dělí zbytek světa. Hlavním náboženstvím je budhismus s 33 %, následuje křesťanství (18 %), islám (15 %) a taoismus (13 %). Nevěřících obyvatel Singapuru je 17%.

V jižní části Singapuru je postaven obří umělý ostrov se zábavním parkem, golfovým hřištěm a pláží. Ve městě se jezdí jediná noční velká cena formule 1. Díky přísné politice vůči znečišťování patří Singapur mezi nejčistější města na světě. To společně s vysokou životní úrovní, nejmodernějšími stavbami a bulváry posetými značkovými obchody vytváří z města symbol bohatství a luxusu.

Cizí kultura může být pro někoho výhodou a pro někoho nevýhodou. Jisté je pouze to, že Singapur se od ČR liší jako den od noci – krajinou, podnebím, skladbou lidí, náboženstvím, … prakticky vším. Je tedy třeba počítat s kulturním šokem, který v každém jedinci může vyvolat odlišnou reakci.

Shrnutí

+ nízké daně
+ rozvinutý volný trh
+ bohatá země
– určitá společenská nesvoboda
– vzdálenost

Vyšlo na: KamEmigrovat.cz

Doporučujeme také:
Ekonomická svoboda je výsadou pouze pěti zemí světa
Singapurský zdravotní a sociální systém

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *