Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Ekonomická svoboda je výsadou pouze pěti zemí světa

Jak ukazují četné studie, je ekonomická svoboda nejlepší výchozí podmínkou pro hospodářskou prosperitu a cestu z chudoby. V různých částech světa ovšem této skutečnosti přikládají různou důležitost. Někde si ekonomickou svobodu pečlivě opečovávají, jinde politici ekonomické prostředí tvrdě regulují a odsuzují své občany k chudobě nebo v lepším případě k opuštění vlasti.

Přístup jednotlivých států k ekonomice asi nejlépe vystihuje Index ekonomické svobody od americké nadace Heritage Foundation. Ta žebříček sestavuje již od roku 1995 a v lednu tohoto roku vydala na svých webových stránkách aktualizovanou verzi svého hodnocení pro rok 2013.

Každoročně jsou v této klasifikaci hodnoceny země prostřednictvím deseti kategorií na bodové škále 0 až 100. Hodnocenými kategoriemi jsou svoboda podnikání, svoboda obchodu, fiskální svoboda, výdaje státní správy, monetární svoboda, svoboda investování, svoboda finančního trhu, korupce, ochrana majetku a svoboda trhu práce. V indexu ekonomické svobody jsou země rozděleny do pěti kategorií, na svobodné, převážně svobodné, přiměřeně svobodné, převážně nesvobodné a utlačované. Kromě nadace Heritage Foundation se na sestavení žebříčku podílí i list Wall Street Journal.

Na následujících řádcích se zaměříme na to, které země považují autoři indexu za ekonomicky nejsvobodnější, jak hodnotí členské státy Evropské unie a přímo Českou republiku. Zaměříme se i na vývoj ekonomické svobody ve Spojených státech, ještě nedávno považovaných za zemi svobody. Dozvíme se tak, že pod vládou Baracka Obamy dělají USA všechno proto, aby se této lichotivé nálepky zbavily.

V čele stále Hongkong, Singapur a Austrálie

V roce 2013 se autoři klasifikace zaměřili na 185 zemí, přičemž dostatečný soubor dat se jim podařilo získat pro 177 z nich. Čelo žebříčku nedoznalo oproti předchozímu roku zásadnějších změn. Mezi svobodné země je stejně jako v roce 2012 zařazen Hongkong, Singapur, Austrálie, Nový Zéland a jako jediná evropská země Švýcarsko.

Pořadí Indexu ekonomické svobody pro rok 2013:

  1. Hongkong 89,3 bodu
  2. Singapur 88
  3. Austrálie 82,6
  4. Nový Zéland 81,4
  5. Švýcarsko 81

6. Kanada 79,4
7. Chile 79
8. Mauricius 76,9
9. Dánsko 76,1
10. USA 76


  1. Česko 70,9

Na druhém pólu žebříčku mezi utlačovanými zeměmi nalezneme hned 33 ekonomik. Nechybí mezi nimi například nám nepříliš vzdálená Ukrajina či Bělorusko. Na úplném chvostu žebříčku je Severní Korea a před ní Kuba se Zimbabwe. Do hodnocení nebyly kvůli nedostatku potřebných dat a informací zařazeny Afghánistán, Irák, Somálsko, Kosovo, Súdán, Libye a Sýrie, ale například i Lichtenštejnsko. Právě u posledně jmenovaného knížectví lze předpokládat, že by se mohlo objevit v nejvyšších patrech klasifikace, což rozhodně neplatí o zbytku zemí z výčtu nehodnocených ekonomik. Největší zlepšení oproti roku 2012 zaznamenala Gruzie, a to o 2,8 bodu. Leckoho by mohlo překvapit, že tento zakavkazský stát obsadil v žebříčku 21. místo, ale Gruzie podstoupila dobré tržní reformy – založit podnik je velmi snadné a platí zde rovná daň. V žebříčku najdeme ale také tři země, které se propadly o vice než 3 body – Egypt, Samoa a Belize (s rekordní ztrátou – 4,6).

Evropská unie ve stínu Švýcarska a s černou ovcí z Řecka

Stejně jako vloni má Evropská unie svého zástupce v první desítce. Vloni se do ní dostalo Irsko, které v roce 2013 nahradilo Dánsko. Ani jedna z ekonomik EU ovšem není považována za zcela svobodnou. V rámci svého geografického regionu jsou tak všechny členské státy EU ve stínu Švýcarska. To je, jak už bylo řečeno, podle Heritage Foundation svobodnou ekonomikou, a před devátým Dánskem má celkem markantní náskok pěti bodů. Ve druhé nejlépe hodnocené kategorii převážně svobodných zemí nalezneme 12 členských zemí EU – Dánsko, Irsko, Estonsko, Velkou Británii, Lucembursko, Finsko, Nizozemí, Švédsko, Německo, Litvu, Rakousko a Česko. Tedy jinak řečeno převážná část členských zemí Evropské unie nepatří mezi svobodné ani převážně svobodné ekonomiky. Jedna z ekonomik Evropské unie, Řecko, se nachází dokonce mezi převážně nesvobodnými zeměmi (je na 117. místě a není bez zajímavosti, že se sem od roku 2010 propadlo z místa 73.). Ještě vloni mu v této kategorii dělala společnost Itálie.

Česko opět mezi převážně svobodnými ekonomikami

Jeden bod. Tak málo stačilo v žebříčku ekonomické svobody od Heritage Foundation Česku získat oproti loňskému roku, aby se vyhouplo z kategorie přiměřeně svobodných zemí mezi převážně svobodné. V celkovém pořadí si Česko polepšilo o jednu příčku, a pokud se ohlédneme pět let dozadu, zjistíme, že česká ekonomika pravidelně získává hodnocení kolem 70 bodů a ekonomická svoboda tak u nás nezaznamenává výraznějších výkyvů. Pouze díky tomu, že hranice 70 bodů je pomyslným dělítkem mezi dvěma různými kategoriemi, objevuje se Česko střídavě mezi nimi.

Nejsilnější stránkou naší ekonomiky je svoboda finančních trhů (Česko je 4. nejlepší na světě), svoboda obchodu (11. místo), svoboda trhu práce (zde patří Česku 12. místo) a monetární svoboda (26. místo). Co se monetární svobody týče, dokázal Česko se svou korunou ze zemí platících eurem překonat pouze Kypr, kde se navíc v jeho severní části jako platidlo používá také nová turecká lira. Otázkou zůstává, jak s touto relativně silnou stránkou česká ekonomika naloží po inauguraci nového prezidenta Miloše Zemana, od něhož se očekává, že výrazně zasáhne do personálního složení u nejvyšších pozic v České národní bance.

K potlačování ekonomické svobody v Česku dochází především v oblasti fiskální svobody (v celkovém hodnocení mu patří 63. místo), svobody podnikání (89. místo) a u výdajů státní správy (139. místo).

V celkovém relativním srovnání jistě nevyznívá umístění na 29. příčce žebříčku až tak špatně. Ovšem uvědomíme-li si, že žijeme v zemi, kde rozjezd nového podnikání trvá v průměru 19 dnů, vládní výdaje spolknou kolem 44 % hrubého domácího produktu, a kde poslední vláda stačila během jediného funkčního období zvýšit více než deset různých daní, měli bychom se spíše místo plácání po zádech zarazit nad tím, že nemáme příliš možností, kam utéct a v oblasti ekonomické svobody si polepšit. Většina zemí je na tom zkrátka ještě hůře.

USA a Obamova změna

I v případě, kdybychom ekonomickou svobodu hledali ve Spojených státech, což bylo u předchozích generací zcela běžné, mohli bychom být velmi brzo zklamaní. To pokud USA setrvají v trendu (viz graf) nastoleném prezidentem Obamou. Krátce poté, co se představitel demokratů Barack Obama ujal funkce hlavy státu, opustily USA v žebříčku kategorii svobodných ekonomik. Navíc s každým přibývajícím rokem se hodnocení USA zhoršuje. Nicméně je férové říct, že republikáni též přiložili ruku k dílu a činili se.

Obama tedy skutečně přinesl voličům to, co jim slíbil – totiž změnu. V oblasti ekonomické svobody však jednoznačně k horšímu. Co jiného ovšem můžeme očekávat od člověka, který na nadšení podnikatelů z rozjezdu úspěšného byznysu reaguje vzkazem “ty jsi to nevybudoval, poděkuj vládě”?

Bližší informace k Indexu ekonomické svobody, včetně spousty zajímavých grafů, dat a textového materiálu, naleznou případní zájemci na webových stránkách http://www.heritage.org/index.

(Dalšími žebříčky svobodnosti zemí jsou např. Economic Freedom of the World, který publikuje Fraserův institut nebo Doing Business, který publikuje Světová banka. Není bez zajímavosti, že v indexu Economic Freedom of the World se USA letos propadly z 10. na 18. místo. O ekonomické svobodě jsme psali např. v článku Pánek: Ekonomická svoboda v Číně – LF březen 2011.)

Marek Numerato je šéfredaktor webzinu humanaction.cz, vyšlo na nechtenasbyt.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *