Do 31.5.2016 se můžete registrovat na Letní školu v Chorvatsku nebo Praze.

Chtěla jsem prodávat marmelády aneb proč nemůžeme pomalu růst?

Vyrábím marmelády. Už roky. Prý jsou dobré, říkají kamarádi. Každý rok jich víc a víc rozdám a pořád se na některé nedostává. Piluji receptury, barvu, texturu, konzistenci. Zbavuji se všech zlehčovadel. Odpěnit a zahustit umím bez chemie a přidaného pektinu. Vyhýbám se bílému cukru, nechutná mi. Používám třtinový.

Experimentuji s ingrediencemi. Letošní rebarborová s domácí kandovanou bio citronovou kůrou a skořicí je famózní. Samochvála není sexy, ale já si za tím zkrátka stojím. Už si u ní kdekdo pomlaskl. V rámci Roku jinak pracuji pro regionální rozvojovou neziskovku, tak co takhle rozvinout i tento mnohaletý koníček a posunout se o krůček dál?

Autor ilustrace: Daniel Špaček

Těžko předpokládat, že bych se vařením marmelád mohla živit. Ale o víkendech bych je na trzích snad prodávat mohla, ne? To přece nemůže být tak těžké.

Živnost na výrobu potravinářských výrobků získá člověk snadno. Není vázaná, prostě zajde na příslušný živnostenský úřad, zaplatí menší poplatek a zaregistruje se.

Ale.

Pak to začne. Abych mohla svoji pidivýrobu posunout o krůček dál – tedy k prodeji na farmářských trzích, musím mít schválenou výrobnu.

A už  si píšu dlouhý seznam:

Hygienická stanice, stavební úřad, požárníci, státní zemědělská a potravinářská inspekce. Všechny obvolávám,  zjišťuji. Nejprve musím na hygienickou stanici.

V naší domácí kuchyni, kde jsem doteď vařila, vařit nemůžu. Musím mít od zbytku domácnosti jasně – rozuměj dveřmi v samostatné místnosti – oddělenou výrobnu.

Mám velký statek, místa je dost. Vyděluji starou wagonzimmer -pětatřicetimetrovou místnost s vysokým stropem a vjezdem pro vozy, ze kterého bude krásné velké půlkruhové francouzské okno, aby dovnitř mohlo světlo.  Využiji stará prkna a stoly, které zrestauruji. Položím starou dlažbu a udělám si krásnou velkou kuchyni ve francouzském stylu, po které jsem vždy toužila.

Mám nakreslený základní projekt a usedám proti paní na hygieně.

Přivolá další dva kolegy a celou mou vizi mi smetou ze stolu.

Krásný velký prosvětlený prostor neodpovídá základním hygienickým požadavkům na zpracování ovoce. Francouzské okno je nepřijatelné, musí za ním být zádveří, aby dovnitř nemohlo nafoukat listí. Je jim jedno, že mi tím zničí vydatný přísun denního světla. Zářivky jsou prý taky fajn.  Žádné staré dřevo není přípustné. Jakožto ani stará dlažba. A navíc, jestli chci zpracovávat červenou řepu nebo jinou kořenovou zeleninu, což já chci, tak mi jedna místnost stačit nebude, byť by byla sebevětší. Potřebuji oddělenou oplachovací místnost, kde si zeleninu předčistím. Tedy další příčka, další dveře. Z krásné kuchyně se pod jejich instrukcemi stává rozkamrlíkovaný bíle okachlíkovaný zářivkami zalitý prostor s elektrickými sušáky na ruce, přehršlí dřezů a umyvadel. A to jsem ještě nebyla na stavebním úřadě ani u požárníků…

Namítám,  ještě s úsměvem, že chci jen prodávat ručně dělanou domácí marmeládu na trzích, že mi nejde o velkovýrobu, nechci se stát fabrikou.

Bohužel, vstupní investice v řádu statisíců nutné pro předpisové prostorové řešení jsou nejen pro mne, ale i pro starý neoklasicistní statek devastující.

Zdá se mi to nebo ta jiskra v oku všech tří úředníků odráží skutečnou vnitřní radost z toho, jak mě dostali? Shovívavě se usmívají mé bezradnosti a zklamání a přejí mi (nelze přeslechnout sarkastický tón) hodně štěstí.  Těžko popsat míru vnitřní frustrace, která člověka v tu chvíli prostoupí. Tak se ptám, jestli je to těší, takhle lidem komplikovat život. Na konfrontaci zřejmě nejsou zvyklí. Ohánějí se směrnicemi EU a já zase tím, že vše je o lidech, kteří ty hloupé směrnice mohou ohýbat ve prospěch lidí a nikoli lidi ve prospěch hloupých směrnic. Situaci si tím samozřejmě neulehčuji. Milá paní, smiřte se s tím, že určité věci prostě nejsou možné. Dodá smířlivě jedna z dam.

Večer skypuju s kamarádkou z Londýna. Popisuji zážitky z hygieny. Ona se diví. Víš jak je to tady? Tady jdeš na úřad, nahlásíš, že chceš vařit marmelády nebo péct koláče nebo sušenky nebo cokoli a oni se přijdou podívat na tvou kuchyň a když v ní nemáš zvířata a není špinavá, tak ti to dovolej‘. Zaplatíš padesát liber a můžeš začít.

A tak se ptám, proč my v Čechách nemůžeme také pomalu růst? Žiji Rok jinak v kraji s velkou nezaměstnaností a jsem si jistá, že kdyby to bylo tak jednoduché, jako v Anglii, spousta žen a možná i mužů by něco pekla nebo vařila a na stále se rozmáhající trhy zamířila se svými výrobky. Lidé by si přilepšili.  Třeba by jejich výrobky šly na dračku a oni by mohli pomalu a opatrně investovat a zvolna růst. Podle svých sil a možností rozvíjet výrobu. Z domácí kuchyně by si nejprve ověřili, jestli to jde bez velkých investic, kterých se spousta lidí logicky bojí. Komu by se taky chtělo místo investic do vlastního pomalého růstu prostřednictvím úroků (u nás mnohonásobně vyšších než v Anglii) krmit pomyslná břicha bankéřů.  Abyste mohli splácet statisícovou půjčku na výrobnu, musíte dělat velký obrat. Nemůžete růst pomalu. Musíte vyrůst překotně.  Překotný růst nebývá dobrý. Plodí šunty a kazívá původní ryzí záměr.

Tak proč nemůžeme pomalu růst? Ptám se znova. Vždyť jsme tím sami proti sobě. Bráníme rozvoji drobného podnikání, které by nejeden kraj tolik oživilo.

Kdyby  lidé mohli vařit, péct a prodávat svoje domácí laskominy, to by byla pestrost! Vydělali by nějaké peníze, které by zůstávaly  v regionu, ať už formou daní nebo obratu samotného a lidé by byli spokojenější, sebevědomější, tvořivější…

Kdybychom mohli růst přímo z kuchyně našeho domova, začaly by se dít věci! Otázka zní, komu to vadí? A proč? A kdy se začneme bránit? Nejen pitomým směrnicím EU (pozor, nejsem euroskeptik), kterým se třeba Anglie ubránit dokázala, ale také zlovůli místních úředníků, kteří je využívají k šikaně občanů místo toho, aby jim byli ku pomoci. Já totiž nevěřím, že přehnaná hygienická opatření zlepší kvalitu domácích výrobků. Věřím, že jim pouze zabrání dostat se za hranici domova. A to je to, o co tady někomu jde.

Autor ilustrace: Daniel Špaček

Autorka článku: Lenka Wimmerová

Vyšlo na http://rokjinak.blog.idnes.cz/c/416894/Chtela-jsem-prodavat-marmelady-aneb-proc-nemuzeme-pomalu-rust.html

17 komentářů


  1. // Odpovědět

    dobrý den,

    dejte mi prosím spojení na paní, která vyrábí marmelády. Já si od ni marmelády koupím. A nepotřebuji k tomu úřednický debilní souhlas, jestli má či nemá dostatečně čisto. Byla bych moc zvědavá, jak mají doma čisto ony úřednice :-) je to jenom výmluva a šikana, aby byla znemožněna konkurence těm globálním výrobcům, kteří nás krmí jedovatými potravinami ( hlavně když mají zádveří, kachlíčky a nerez kotle!). ale že vyrábí z odpadu, to už hygienu nezajímá, že?

    Eva Říhová


    1. // Odpovědět

      Dobrý den,
      jak asi spousta jiných i já jsme si chtěla přivydělávat prodejem domácích výrobků. Ale i když moje džemy mají úspěch jak v rodině v Kanadě, tak v Holandsku v Čechách ji oficiálně prodávat nemohu.
      Pokud Vám tedy mohu nabídnout i něco z moji zahrádky, byla bych ráda. V tuhle chvíli mám k dispizici tohle http://www.bio.cz/social/user_wall/6504/. K balení je připraven, pečený čaj: Kiwi s vanilkou, jahoda s chilli a jablečný. Mimo čaje mám taky kandovanou dýni a dýňové semínka. K výrobě teď plánuji grepový čaj s ginem, citrónvý se zázvorem. Z džemu limetka s kardamomem, dýně + pomeranč + zázvor, citrón + vanilka .
      Určitě budu v létě zase pro velký úspěch dělat džemy: aronie, jahoda, jahoda s vanilkou, jahoda s mátou, meruňka, meruňka s vanilkou, meruňka s mátou, meruňka se skořicí a hřebíčkem, meruňka s rumem, třešňová, jahoda +ostružina, lesní směs, aronie + jahoda. A stále se pokouším něco vymyslet.
      Ovoce které se dováží vybírám jen chemicky neošetřeně. Ovoce v Čechách dostupné, mám ze zahrádky, od rodiny z Moravy či z prověřených samozběru. Koření používám vetší kvality a bylinky vlastně vypěstované. Cukry si mění dle typu, někde je bílý, někde třtinovy, jindy jen med či doplnění stevii.
      Od této chvíle dělám jen dvě velikosti skleniček 70 g + obsah ( pečený čaj) a 140 g + obsah (malá marmeláda). Dělám i pár vzorků marmelád do malých skleniček. Na skleničky je záloha. Stálým zákazníkům lze zasílat i na dobírku či do některých lokalit dovést.
      Pokud zájem nemáte, tak berete tenhle mail, jen jako spam.
      Přeji Vám pěkný den Jana Marková


  2. // Odpovědět

    Tak jsme ve fázi, kdy řešíme podobný problém. Jak má člověk začít, když má nějaký nápad a do začátku chybí několika set tisícová investice. Pro banky to není zajímavé, k lichvářům člověk s rozumem nepůjde. Tak pak asi nezbude nic jiného, než se přihlásit na ÚP a nechat se živit státem?


  3. // Odpovědět

    Narazila jsem na stejný problém. No a když to nejde po dobrém, co to zkusit jinak a využít toho, že Češi umí tyto věci obcházet? –
    Kuchyni přece jde i „pronajmout“ a tím doložit „výrobnu“. No a když se takto spojí více dam, pak ať se děje vůle boží :-)


  4. // Odpovědět

    To už je věc dávno jistá, že se v ČR nedá podnikat…Tady platí…vše živnostníkovi co nejvíce ztížit a pak ať jen platí a platí….zpočítal si někdy někdo co ten malý živnostníček musí vyrobit…pak následně prodat…aby zaplatil své daň.povinnosti (so+zdrav,poj.)?? Ty peníze mu z nebe nespadnou..a další…proto máme nejvíce ukončení živnost.oprávnění v EU.


  5. // Odpovědět

    Nádherný článek, plný pravdy a zdravého selského rozumu, který v naší malé zemičce v poslední době strašně chybí. Ve všem se s ním ztotožňuju.


  6. // Odpovědět

    Zdravím, jestli je to stále aktuální, požádal bych o kontakt na paní co vyrábí dom. Marmeládu. Její marmeládou, v případě ze bude kvalitní odkoupim. S úřady si již poradím. Kontakt: info@trikanavodu.cz


  7. // Odpovědět

    Hmmm, tak moje skvělé paštičky, na kterých si pochutnávají všichni, kterým je dám asi dál neposunu. Ach jo, strašně by mě to bavilo. A tomu sarkastickému „hodně štěstí“ bohužel věřím :-(. Jen nedokážu pochopit, že to maj lidi zapotřebí.


  8. // Odpovědět

    EU je zlo, doufejme že díky Řecku a imigrantům brzy bude s EU konec, tak jako s absurdistáneckým smýšlením úředníku a všech. Držím palce všem, jenž jdou za vysněným správným cílem proti proudu absurdity dnešního světa.


  9. // Odpovědět

    Problémy si navzájem dělají lidé v Čechách. Zejména úředníci obyčejným lidem s radostí předvádějí svoji téměř neomezenou moc a svádí to na EU.

    Připadá mi že někteří lidé u nás potřebují vždy ukazovat na nějakého viníka že jim cokoliv nedovolí dělat.
    Žil jsem nějaký čas ve Francii kde obrovské množství domácích producentů prodává své přebytky bez problémů na obecních a městských trzích.
    Stejnou situaci jsem zaznamenal na opačném konci EU v Rumunsku (v chudé zemi ale také v EU !)
    Malým výrobcům marmelád,uzenin,sýrů,koření a podobně úřady nedělají vůbec žádné problémy při.
    Obchodní inspekce dělá jen občas při prodeji třeba na tržištích namátkové kontroly.Tržiště jsou stejně jako ve Francii téměř v každé vesnici a o městech nemluvě.
    Jak kdo jmenované potraviny vyrábí, mnozí zákazníci vidí když si chodí k výrobcům na př. pro klobásy a podobně. Od šmudly by si nikdo nejspíš sýr nebo klobásu nekoupil…
    Myslím že je na čase i u nás něco s těmito hlupáky na úřadech udělat…

    Možná bude do té doby u nás nejlepší prodávat stejně jako ti „chytřejší“
    marmeládu třeba do nějaké pekárny na černo :-))


  10. // Odpovědět

    Milá Lenko.

    Nejsou to pouze nařízení EU ale i naše. Sám jsem studoval potravinářství. Již na škole střední jsem se dozvěděl, že naše nařízení jsou často přísnější než v EU.
    Důvod: Již v době kolektivizace a komunismu bylo nutné zavést nařízení, které by znemožnili drobným soukromníkům fungovat. Pak už se to dál jen pilovalo a po revoluci se k velkým potravinářským podnikům opět dostali lidé, kteří o tom něco věděli z minulé doby, takže nebyl důvod měnit zavedené pořádky, aby náhodou někdo šikovný moc nevyrostl. No a s EU se to již jen svezlo, jelikož západní zemědělská a potravinářská politika je jasná. Dotovat svoji produkci (až 50% peněz z EU jde na dotace do zemědělství potažmo potravinářství, které s tím souvisí), jelikož jsou zvyklí na svůj standard a postupně ostatní nevydrží a odpadnou. Pak už není třeba dotovat jelikož není konkurence. Tomu říkal kdysi nějaký Klaus zdravé tržní kapitalistické hospodářství.

    Takže asi tak


  11. // Odpovědět

    Řešení je jediné. Prostě je ignorujte. Prodávejte po známých a známých přátel a kašlete na úředníky. Čím víc lidí to takhle začne dělat, tím dřív to celé zkolabuje..


  12. // Odpovědět

    Ahoj, hezký článek. Jestli seš v jednání takhle schopná jako se psaním, tak by možná nebylo od věci zjistit více informací a udělat petici. Stačilo by jen po městě. Kdyby se pod to podepsalo třeba jen 100 lidí, tak to může mít úplně jinou váhu, než když tam jdeš sama. Předat to vedoucímu + starostovi/primátorovi. Třeba by to fungovalo. Hodně štěstí! Honza


  13. // Odpovědět

    Docela mě překvapil ten problém s výrobou z vlastní kuchyně. Protože o výrobě z vlastní kuchyně uvažuji, tak se snažím zjistit co nejvíce informací. Zatím jsem dostal zprávu od SZPI, že výrábět mohu i v domácnosti za předpokladu, že bude provoz taktéž splňovat požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin…Zmíněné nařízení jsem pročítal, nic o oddělené místnosti, např. dveřmi, jsem tam nenašel. Chtělo by to řešit s někým, kdo zkušenosti s provozovnou z vlastního domu má, pokud ovšem někdo takový existuje. Nechci ale věřit tomu, že když SZPI povoluje tuto výrobu, tak toho nikdo nevyužívá :) Znáte tedy někdo někoho, kdo by nám mohl pomoci?


  14. // Odpovědět

    hoj, slyšela jsem od kamaráda, ze si lze ve svém objektu udělat klub a svým členům v něm podávat doma vařené jídlo a nápoje jakékoli za klubové ceny. Např. symbolický členský poplatek na tzv. režijní náklady a provoz. Zde hygiena snad vůbec nevstupuje. Vše bych radila ověřit a případně založit Klub přátel marmelády.
    Jinak co se týče úředníků vidím to na závist a škodolibost, vše je v lidech.


  15. // Odpovědět

    Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda postačí jen živostenský list v případě, že marmelády chci prodávat pouze ve svém okolí. Děkuji za veškeré info.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *